Stephen King – Outsider

Stephen King – Outsider

Zvláštní literární výstřelek jinak nejlepšího hororového spisovatele na světě moc neoslovil. A vy se dozvíte, proč.

Obsah

  1. Úvod
  2. Recenze
  3. Spoiler
  4. Závěr

Úvod

Stephen King je známý americký především hororový spisovatel. Mezi velmi povedené knihy patří Carrie, Puls, legendární Zelená míle, Hřbitov zvířátek a To (který se letos dočkal premiéry druhého dílu své filmové verze). Je velmi aktivním spisovatelem a každý rok napíše alespoň jednu knihu.

Recenze

Polovinu knihy mě autor napínal celkem neoriginální zápletkou, která spočívala v člověku, co byl na dvou místech zároveň. Bohužel ani v závěru do ní ale nepřidal nic originálního nebo nečekaného. Nečetl jsem předtím recenze, takže mě nemile překvapilo, že se detektivní příběh obrátil ve fikci, čtení myšlenek, rakovinu na dotek a polohmotná těla.

Autor se nenamáhal dovysvětlit mechanismus ani historii zrůdy, která to všechno spáchala. Nerozumím tomu, proč se knížka jmenuje Outsider, a to se mi u Kingovy tvorby ještě nestalo. Outsider je naprosto průměrný ne úplně dotažený horor bez jediné příměsi Kingovství, kterou bych si po přečtení zapamatoval. Neoslovilo, neurazilo. A dobře se čte, což je způsobeno tím, že autor má zjednodušenou techniku psaní vysvětlenou ve své vlastní knize O psaní. Jediné, co je pozoruhodné, je detailnost (a zřejmě i správnost a přesvědčivost) policejního pátrání.

Atmosféru záhady, kterou King porušil až v půlce, kdy už jsem nad jeho knihou bohužel strávil tolik času, že by již bylo škoda ji zahazovat, bych přirovnal ke Spirále, druhého dílu Suzukiho trilogie Kruh („příběh s tou zabijáckou kazetou“).

Spoiler

Děj se odehrává ve fiktivních amerických městech. Je zavražděn a klackem znásilněn jedenáctiletý kluk Frank Peterson a všechny forenzní důkazy včetně DNA v semeni, otisků prstů a očitých svědků ukazují na baseballového trenéra Terryho Maitlanda.

Bohužel je zatčen veřejně bez předběžného výslechu a celé město si myslí, že kluka doopravdy zabil. Terry má ale silné alibi ještě nadopované kamerovým záznamem, a proto detektivové pátrají.

Nakonec zjistí, že se v něj proměnila nějaká stvůra a spáchala zločiny podobným způsobem jako španělské strašidlo El Cuco. Pojídáním dětského masa totiž nabývá další sílu se přeměňovat.

Na konci příběhu ovládne (na dálku – další nesmysl) komplice, který se pokusí detektivy zastřelit, ale to se nepovede a ni ho najdou a zabijí v jeskynním bludišti, kam se skrz umně připravené logické dedukce dopátrali.

Stvůra měnila podoby a dokázala číst myšlenky, aby se mohla chovat podobně jako budoucí oběť, na kterou všechno svalí. Navíc předávala dotekem rakovinu. Terryho ale zastřelil Petersonův bratr, takže je od obvinění ze znásilnění (bez styku) očištěn, jak si celý příběh přála jeho žena.

Je zde ještě spousta vaty, kterou vůbec nemá smysl líčit, ale jedno nevynechám – to měnivé monstrum mělo i svou vlastní tvář normálního člověka, čímž autor možná narážel na „lidskou vnitřní zkaženost“, která se pod ní skrývala. A byl impotentní, proto Petersona znásilnil větví. To El Cuco nedělal.

Závěr

Pokud si to chcete přečíst, tak vám radši ušetřím čas čtení pěti stovek stránek jednou větou – byla to měňavá obluda, kterou detektivové nakonec našli a zabili. Takových už tady bylo mnoho. Mnoho částí děje bylo „připraveno“ tak, že čtenář poznal, že je autor nastavuje, což jsem poznal z někdy zbytečně detailních popisů – byly detailní jen proto, aby byl děj logicky neprůstřelný jakémukoliv pochybování.

Zdroj obrázku: Reader’s Public Diary

Sdílet příspěvek

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..