Smlouvy, teorie vlastnictví a elektronický podpis v širších souvislostech #1: Kde je zakopán pes

Dnes je na řadě naprosto zásadní téma zasahující do většiny sfér lidské společnosti, aniž si to mnozí z nás uvědomují – vlastnictví. Předpokládám, že neslyšíte poprvé slova jako kryptografie, kryptoměna a blockchain.

Zdroj: https://www.vectorstock.com/royalty-free-vector/tug-of-war-vector-20384452

Proč by vás to mělo zajímat

Kdy to vlastním? A kdy už ne? Existuje nějaké absolutní měřítko? Proč o tom rozhoduje zrovna soud? Nešlo by to jinak? Co je to vlastnictví? Jak ho definovat? A jde to? Proč propojit vlastnictví se znalostí informace? Vzbudily ve vás tyto otázky naléhavou touhu po odpovědích? Potom jste tady správně.

Úvod

Klasické chápání práva stojí buď na dobré vůli, nebo na vnější síle, která jeho působnost vymáhá. Příkladem může být smlouva o podílu na zisku z nějaké akciové společnosti nebo smlouva o zapůjčení vozu na určitou dobu. Další ukázkou smlouvy, která se od těch prvních dvou velmi liší, je prodej domu. Úřední list musí být schválen autoritou, aby do domu nový vlastník mohl skutečně vstoupit s plným vědomím, že mu patří.

Jde tedy o uznání – ostatní lidé uznávají rozhodnutí autority (arbitru) a nevlezou k vám do domu, aby v něm začali bydlet. Smlouva akciová zase závisí na úmluvách mezi burzou a společností – de facto vyplacení dividendy (nemusí být, ale pro názorný příklad si představte, že jde o dividendové akcie) závisí na obchodované společnosti a na vynucovacích prostředcích finančního úřadu nebo burzy. Ale nešlo by to jinak?

K tomuto tématu mě přivedl Murray Newton Rothbard, který vyzdvihoval důležitost vlastnictví nad všechny meze právního řádu. Položil jsem si otázku, a co je to vlastnictví? Po četbě úryvku z jeho Levianthana jsem došel k závěru, že to pořádně vlastně ani nikdo neví, a to mě motivovalo se zamyslet a napsat Smlouvy, teorie vlastnictví a elektronický podpis v širších souvislostech.

Pokud jste dočetli až sem, jsem povinen vám podat pár základních informací ?.

Délka seriálu: do 5800 slov
Předpoklady znalosti: blockchain, Bitcoin, elektronický podpis, (colored coins)
Cílová skupina: kritik rychlosti soudnictví, student společenských věd
Čtenářská náročnost: vzrůstající
Náročnost na klid: nízká

Téma je velmi rozsáhlé, a tak jsem ho rozdělil do několika navazujících článků.

Obsah seriálu

  1. Jak zjistím, že mi něco patří
  2. Laik
  3. Distance a čas
  4. Absolutní vlastnictví
  5. Využitelnost majetku
  6. Proč vyjmout morálku
  7. Filosofové ve věci teorie vlastnictví
    • Hans-Hermann Hoppe
    • John Locke
    • Murray Newton Rothbard
    • Nicholas Szabo
  8. Chytré smlouvy
    • Chytrý majetek
    • DAO
    • Blockchain
    • Problém trakce
      • Důkazy – Ježíš a počasí
    • Likvidita chytrého majetku
  9. Monumentální posun v chápání
  10. Závěr

1 Jak zjistím, že mi něco patří

Jak zjistím, že mi něco patří? S jistotou to neurčím, protože vztah vždy závisí na mém okolí – jestliže se ostatní lidé rozhodnou, že nebudou respektovat katastrální úřad a policii, tak mi vlezou do domu a začnou ho obývat. Pokud soud rozhodne ve věci majetku chybně, pak mi majetek patří, ale byl jsem ošizen a nikdo to neuzná, protože soud má vyšší autoritu než já. Že bychom vlastnictví považovali za relativní a stále se měnící? Nebo že bychom ho chápali jako absolutní pojem? Jak chápat vlastnictví?

2 Laik

Když mi něco patří, teď nemyšleno v důsledku cizího rozhodnutí ale fakticky, tak mi nic nezabrání to kdykoliv použít. Na tom se pravděpodobně shodneme. Podnikatel může kdykoliv vstoupit do své továrny, výhradně vy máte klíče od vlastní domácnosti a na svém pozemku si můžete dělat co chcete (skoro).

Žádná morálka nehraje ve výsledku roli. Jakmile mi někdo majetek násilím odcizí, pak mi i zabrání ho využívat. Logika. Pokud bych mu dokázal, že nejedná morálně správně, potom proti němu stejně nemám žádnou větší páku než pouhá slova. A slova nejsou ničím kryta, akorát tak osobní ctí, což nám příliš nepomůže.

3 Distance a čas

Zajímavá na celém problému teorie vlastnictví je distance – vlastním pole, které je 10 000 km daleko? A vlastním ho, i když na něm 50 let nebudu pracovat? Pokud vzdálenost ani čas nerozhoduje o vlastnictví, ani to rozhodnutí úřadu není úplně absolutní a nijak nebrání zlodějům, aby na pole vnikli a do rána si na něm postavili dům (teoreticky!).

Opravdu neexistuje nic, podle čeho bychom se nepokoušeli určit absolutní vlastnictví (to totiž nelze, jak si za chvíli ukážeme), ale přitom dosáhli cíle? Totiž s jistotou řekli, zda někomu něco patří? A aniž bychom používali morální odůvodnění (protože morální odůvodnění jsou postavená, ať chceme, nebo ne, na subjektivním názoru, a proto není vhodné je teď brát v úvahu)?

Existuje. Tento nástroj na určení vlastnictví se do povědomí dostal až několik let po oficiálním zveřejnění celého konceptu kryptoměn, které v roce 2018 vzbudily celosvětové pozdvižení kvůli růstu ceny Bitcoinu. Nejprve si však vysvětleme, proč je určení absolutního vlastnictví, o nějž se pokusil např. John Locke v díle Levianthan, zavádějící, a připomeneme si názory velmi význačných ortodoxních filosofů.

4 Absolutní vlastnictví

Podívejme se, co se děje, když něco vlastníme. Vlastním Maserati Alfieri. Kromě ostatních lidí neexistuje žádná naprosto absolutní neměnná veličina, podle které bych určil jeho vlastníka. Lidé názor totiž mění a neexistuje žádná jistota, že budou navěky uznávat původního majitele. Kdy to bude ale v pořádku? Mohou mi auto ukrást a sice ho mají pod kontrolou, ale nepatří jim. To je ale stejně můj osobní názor, maximálně názor úřadu. Tedy relativní.

V čem je problém absolutního vlastnictví? Mícháme faktické vlastnictví – ostatní nemají možnost přijít do fyzického kontaktu se statkem nebo osud statku určuje konkrétní člověk – a morálně odůvodněné vlastnictví. Nyní morálku v tradičním chápání vyjmeme a uvidíme, co se stane.

Zbylo nám faktické vlastnictví. Bude se ale zakládat pouze na fyzickém vztahu? Tzn. co mám u sebe, to je moje? Fyzicky můžu zabránit ostatním lidem, aby věc používali, a tehdy by mi každý řekl, že mi taková věc patří. No, nikdo jiný se k ní fyzicky nedostane, takže proč ne. Ale je fyzické vlastnictví jedinou veličinou, podle níž se dá určit, zda mi něco patří? Není.

5 Využitelnost statku

Většina filosofů, které si rozebereme v příštím díle, se dokázala shodnout, že moje je to, co dokážu používat. Nyní ale vyrušujeme předchozí tvrzení – představte si dokonalý sejf, který je v cizích rukou, ale otevřít ho, resp. použít ho, dokáže pouze „majitel“ klíče. V tomto ohledu se zná, že mnohem důležitější než fyzická kontrola nad určitým statkem, je schopnost statek využít. Jsme o výrazný krok blíž ke kryptografickému nástroji na určení vlastnictví.

6 Proč vyjmout morálku

Morálka není vědecký pojem a má-li se teorie vlastnictví vyhnout spekulacím, pak ji buď musí dát vědeckou a logickou podstatu (musí být přesně definovaným výsledkem), nebo ji úplně eliminovat. Příště se konečně podíváme na filosofy v oblasti teorií vlastnictví. Hned první z nich obhájí, že teorie vlastnictví sama o sobě vlastně etika a morálnost je.

Sdílet příspěvek

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..