Smlouvy, teorie vlastnictví a elektronický podpis v širších souvislostech #3: Chytré smlouvy a majetek

Dnes se podíváme na největší přínos blockchainové technologie vůbec – na chytré smlouvy a chytrý majetek. Půjde o zcela nové pojetí právního vztahu.

Zdroj: https://www.vectorstock.com/royalty-free-vector/tug-of-war-vector-20384452

Obsah seriálu

  1. Jak zjistím, že mi něco patří
  2. Laik
  3. Distance a čas
  4. Absolutní vlastnictví
  5. Využitelnost majetku
  6. Proč vyjmout morálku
  7. Filosofové ve věci teorie vlastnictví
    • Hans-Hermann Hoppe
    • John Locke
    • Murray Newton Rothbard
    • Nicholas Szabo
  8. Chytré smlouvy
    • Chytrý majetek
    • DAO
    • Blockchain
    • Problém trakce
      • Důkazy – Ježíš a počasí
    • Likvidita chytrého majetku
  9. Monumentální posun v chápání
  10. Závěr

8 Chytré smlouvy

Na stejném principu fungují kryptoměny. Neřeší se, komu to patří, ale kdo s tím dokáže něco udělat, což lze pouze tehdy, pokud dotyčný zná heslo. Rozhodující je znalost informace (proto také žijeme v informačním věku ?).

To je lepší než arbitr, ne? Předpokládám, že chápete podstatu Bitcoinu (pokud ne, dole je pár odkazů na články, jinak se rovnou podívejte na rubriku Krypto). Obojí může sice selhat, ale v druhém případě (chytrý majetek) máte bezpečnost v rukou vy a záleží na vás, jak silný zámek (v obecném smyslu) nebo šifru vytvoříte.

S chytrým majetkem jsme teoreticky schopni libovolně cennou věc mít v libovolné vzdálenosti od své kontroly (řešení problému distance majetku) a přesto se nebát o její bezpečnost.

8. 1 Výhody

  1. Ověřitelné
  2. Decentralizované a distribuované
  3. Veřejné
  4. Pseudoanonymní
  5. Samovymahatelné

Takže oproti klasickým jsou asi o 99,9 % důvěryhodnější, bezpečnější, levnější, rychlejší a automatizované.

8. 2 Chytrý majetek

Chytrý majetek je majetek, jehož „majitel“ je ten, kdo ho dokáže používat, což lze provést právě tehdy, znáte-li nějaké heslo. Např. startování auta, odemknutí domovních dveří, odjištění zámku na kolo (fyzický zámek je jedno – stejně jde o primitivní formu chytrého majetku), sejf, mobil atd.

Klíč můžete přesouvat, ale pouze blockchain garantuje, že obě strany dodrží podmínky a že např. kupec zaplatí (kupní smlouva) nebo že bude se smlouvou souhlasit celá správní rada (příklad smlouvy, vyžadující několik digitálních podpisů).

8. 2. 1 DAO

Toto téma pouze načrtnu. DAO (Decentralised Autonomous Organization) je firma, jejíž veškeré rozhodování probíhá formou chytrých smluv. Není třeba právník, soud, policie ani exekutor. Držitelé tokenů, zakoupených na burze, mají matematicky jištěné právo a sílu hlasu. Kdokoliv může vznést chytrou smlouvu týkající se firmy, kterou pak držitelé potvrzují. Každý předem ví (a nerozhoduje o tom stát), kolik „hlasů“ (digitálních podpisů držitelů tokenů) je třeba, aby návrh prošel. Přímá demokracie bez zástupců. Smlouvy lze navázat na veškeré výrobní procesy (řetězení chytrých smluv), a tak, jakmile dojde k „odhlasování“, vše nabyde okamžitou platnost (o tom, jak konkrétně to probíhá, věnuji samostatnou kapitolu v knize Kryptokladivo, jež právě píši).

Hlavní výhoda oproti klasickým akciím tkví ve faktickém právu na definovanou věc, např. akcie s právem o rozhodování dovozců surovin, akcie s právem o ovlivňování obchodních partnerů atd. Investorům se tak do rukou dostává mimořádně mocný a praktický nástroj na kontrolu investic, což ve výsledku snižuje rizika, náklady, pravděpodobnost podvodů atp.

8. 3 Just break it!

„Ale smlouva musí jít přece nějak poškodit…“ Ne tak docela. Smlouvu lze zlomit tak, že schvalovací uzly sítě poruší pravidlo. Tím ale dojde k rozvětvení řetězce bloků a vytvoří se nový okruh (fork), který nemusí druhá strana smlouvy respektovat, protože není hlavní, takže počká, až znění smlouvy potvrdí legitimní strana sítě, která uznává klasická pravidla (tj. důvěra v nejpracnější historii (vysvětlíme si), shoda na stejném čase, shoda na obtížnosti potvrzování atd.). Avšak ani zlomená smlouva nedokáže odcizit přístupové klíče k předmětům, kterých se týká.

Co znamená zlomená smlouva? Smlouva, u které síť schválila očividnou chybu, např. neodečetla z adresy kupujícího prostředky ve výši nákupu (zdvojnásobila je).

8. 4 Blockchain

Implementace majetku do blockchainu kryptoměny je věc naprosto geniální. Dostáváme se k veřejné databázi, z níž jde jen extrémně obtížně odstraňovat záznamy. Zároveň, chytrá smlouva je věcí nekompromisní, což jsme pro konzistentní teorii vlastnictví potřebovali. Kdo by nevěděl, tak zodpovím otázku, proč.

U kryptosystémů je vše definováno matematicky. Neznáš heslo? Tak ti smlouva prostě neumožní získat přístupový kód k chytrému majetku, jehož je předmětem. Proč? Protože ho ani ona sama nezná (více o tomto paradoxu v článku o nejčastějších dotazech ohledně Bitcoinu).

A nešlo by chytré smlouvy uzavírat i bez blockchainu? Mezi největší výhody chytrých smluv v blockchainu patří také transparentnost – obě strany znají jejich znění a jsou si jisté, že mají to samé. No a? Představte si, že vám kamarád pošle chytrý kontrakt a někdo cestou změní konfiguraci tak, abyste majetek neprodali kamarádovi, ale jemu.

Kromě transparentnosti, proč implementovat chytré smlouvy do blockchainu? Mnoho z vás chápe princip decentralizované měny a dosahování shody na verzi veřejné účetní knihy a cítí, jakého charakteru výhody chytrých smluv vedených blockchainem budou.

8. 4. 1 Inteligentní přesouvání vlastnictví

Primitivní formy chytrého majetku jsou již běžné – pokud vlastníte auto, pravděpodobně je vybaveno imobilizérem. Imobilizéry rozšiřují fyzický klíč o kryptografický identifikátor (digitální klíč), který zajišťuje, že pouze vlastníci tohoto identifikátoru mohou nastartovat motor. Imobilizéry dramaticky snížily krádeže aut.

Mnoho dalších případů moderního majetku je chráněno proti krádeži pomocí kryptografie. Například některé chytré telefony odmítnou spolupráci s uživatelem, pokud není zadán správný PIN kód pro odemknutí. Kryptografie je zde využívána dvojím způsobem: mění ukradená zařízení v nepoužitelná a také brání v ukradení telefonního čísla. I přes výše uvedené příklady nebyl celý potenciál kryptograficky aktivovaného majetku zatím plně prozkoumán.

Soukromý (privátní) klíč je obvykle uložen ve fyzickém kontejneru (fyzický klíč nebo SIM karta) a není možné jej jednoduše přesunout nebo pozměnit. Chytrý majetek toto mění: vlastnictví soukromého klíče může být přesunuto pomocí Bitcoinové transakce. (zdroj přehledu: https://cs.wikipedia.org/wiki/Chytrý_majetek)

Takže proto, aby bylo možné bezpečně a nefyzicky přesouvat přístupové kódy, resp. „předávat klíče“. Proto implementovat chytré smlouvy do blockchainu. Představte si následující primitivní příklad.

Chci člověku na druhé straně planety prodat své auto. To k němu jako musím dojet? Nebo zabalím klíče do balíku a jsem nucen se spolehnout na poštovní službu? Ne. Využiji smart kontrakt.

8. 4. 2 Výhoda převodu

A co kdybych mu poslal data na 3D vytištění toho klíče? No, proč ne, ale jedině blockchain vám poskytne garanci bezpečného prostředí, v němž nikdo neoprávněně nezmění žádná data a softwarovou platformu pro takový převod vlastnictví (jak to dokáže? Vizte následující kapitolu).

Připomínám však pseudoanonymitu – dokázat, že tato adresa pro „převod klíče od auta“ náleží přesně této fyzické osobě, je extrémně obtížné (ale lze to provést opět na základě důkazu znalosti unikátní informace – na to však teď zapomeňte a nepleťte si teď hlavu, nebo si ji pleťte a podívejte se na Důkazy).

8. 4. 3 Výhoda garance změní smlouvy o převodu

„Nezmění žádná data… Pořád nechápu.“ Pokud napíšu program pro smlouvu na převod elektronické podoby klíčů od auta, pak je (nečekaně ?) potřeba, aby druhá strana podepsala tu samou smlouvu. Zní to jako banalita? Já potřebuju mít jistotu, že parťák na druhé straně planety podepíše stejnou smlouvu, kterou tady vytvořím. Nechci u sebe vidět jednu verzi, mezi námi útočník, a na druhé straně u kamaráda druhou verze.

A k takové garanci mi pomůže přesně blockchain a celý jeho systém spolu s decentralizací, důvěrou v nejpracnější datový řetěz, samotný důkaz práce, ekonomický faktor těžby atd. atd. Tak přesně proto chci vlastnictví přenést pomocí blockchainu.

Nejlépe se princip ukazuje na kryptoměně. Budu zjednodušovat: účastníci sítě u sebe mají své lokální verze veřejné účetní knihy (neexistuje žádné centrum) a které důvěřovat se rozhodují podle největší výpočetní práce. Jak? Výpočetní práci nelze zfalšovat; kdyby např. útočník chtěl udělat dojem, že celá blockchainová síť už jeho smlouvu potvrdila, a tedy obě strany mají stejně vypadající smlouvu, bude muset potvrzovat chybná data rychleji, než hlavní respektovaná historie (blockchain – pro detail tady). A k tomu by potřeboval mít vyšší výkon než celá síť (což nemá v případě Bitcoinu ani deset nejvýkonnějších počítačů na planetě).

Ukázal jsem výhody blockchainu na kryptoměně, protože lidé používají peníze. Neznám nic, co by bylo pro účel ověření ještě rozšířenější než právě ony. Pokud do dat transakce zaintegrujete i data navíc (logická struktura chytrých smluv, hry s klíči, možnost vyžadování několikanásobného podpisu atd.), tak máte obrovskou ověřovací síť s maximální garancí dodržení protokolu. Příklad Ethreum Smart Contracts.

8. 4. 4 Ničení

Má ničení ekonomickou motivaci? Ne. Ničení nedává příliš smysl. Zloděj chce zisk. A zámek jde vždycky zničit. V případě chytrého majetku si ale představme např. automobil, který by bylo nutné výrazně poškodit, aby se odemkl. Lze ničení předejít? Resp. lze předejít tomu, aby měl zloděj užitek i z poškozeného ukradeného majetku? Jistěže.

Každé odemknutí auta bude transakce zapsaná v blockchainu. Vaše auto bude mít čip a např. parkovací stanice čtečku. Stanice nepustí natankovat nikoho bez čipu. Čip umožňuje identifikaci vozu se zástupnou adresou v blockchainu. Majiteli stačí, aby na adresu vozu poslal informaci, že auto někdo ukradl, a majitel benzínové pumpy ho nenechá ani natankovat. Podobným způsobem blockchain znepříjemní i jiné užívání vozu. Má to ale háček.

8. 4. 5 Problém trakce

Spojení fyzického objektu s adresou. Stejný problém, jako spojení adresy s konkrétním člověkem v odstavci Výhoda převodu. Někdo čip odmontuje a nahradí – co pak? Pak to nefunguje ?. Proto spojujeme vlastnictví se znalostí informace, ale už nikoliv informaci s neživým objektem. Jak přesně spojení proběhne, se dozvíte v následujícím dílu.

8. 4. 6 Off-line uzavření smlouvy

Smlouvu lze uzavřít off-line bez ověřování jejího znění celou sítí. Jak? Jednoduše. Vezmu smlouvu, podepíšu ji, a pak ji předám druhé straně. Pokud druhá strana má veřejný klíč od mého elektronického podpisu (nutný předpoklad), ověří autenticitu a podepíše se taky.

Musíme si předem a velmi bezpečně vyměnit veřejné klíče k podpisům, takže tento typ smluv se nejvíce hodí u těch stran, které se znají a které hodlají provádět vysoce frekventované transakce (transakcí rozumějte převod přístupových kódů a obchodní výměny).

Proč? Protože ověření celou sítí by bylo drahé, pomalé a nesmírně zatěžující. Takto není třeba. K vyslání finální bilance do sítě je třeba pouze jedna transakce. Mimochodem – proč bychom měli po delším období výsledek výměn vyslat a nechat konečně potvrdit celou sítí? Protože jinak není možné do smluv zahrnovat i ostatní, což se logicky musí někdy dít (společnost naváže vztah s jinou společností, kterou nezná).

Sdílet příspěvek

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..