Karel Jaromír Erben: Kytice – „Odmaturuj-za-jedna“ speciál

Obsahuje úryvky a důkazy stylu (jako u maturity), kompletní kontexty celé doby, detailněji rozebraná témata a jazykové prvky, vlastní i profesorem schválené poznámky.

Zdroj: Knihcentrum

Základní údaje

Vydáno r. 1853. Lyricko-epická poezie, balady. Námět lidová slovesnost (sbíral lidovou poezii i prózu).

Témata v kontextech s ději jednotlivých básní

1.     Kytice

Úvodní a stěžejní báseň celé sbírky, vyjadřující přání Erbena zachovat naši vlast a udržet si ji. Dětem zemřela matka a oni ji každé ráno hledají. Matčině duši se zželí a převtělí se v mateří-doušku. Matka představuje vlast a děti národ. Protože v té době probíhalo národní obrození, báseň zobrazuje znovuobnovení vlastenectví a češtiny.

Mateří-douško vlasti naší milé,

vy prosté naše pověsti!

Natrhal jsem tě na dávné mohyle –

komu mám tebe přinésti?

Mateří-douška je zemřelá vlast (pověsti na dávné mohyle), která je nyní vzkříšena. Poslední čtyřverší si Erben přeje, aby se láska ve vlast probudila i v nových generacích (s tím souvisí rozvoj českého jazyka – jsme vlastenci, tak budeme rozvíjet náš jazyk).

Snad že se najde dcera mateřina,

jíž mile dech tvůj zavoní;

snad že i najdeš některého syna,

jenž k tobě srdce nakloní.

2.     Poklad

Motivem je zákon mateřské lásky. Vdova nalezne kousek od kostela ve skále poklad. Všechny okolnosti nasvědčují tomu, že dostala dar od boha – je chudá a žije v bídné chaloupce v lese. Navíc v ten den slaví lidé Velký pátek a v kostele pějí Krista pána umučení.

„Jistě toto prst je boží,

poklad ukázal mi v skrejši,

chce, bych byla oblažena:

i zhřejši bych musela,

bych jím pohrdnouti měla!“

Pokud poklad nepřijme, zhřeší a pohrdne Bohem. Dítě se radostně směje. Ona ho tam nechává a kus pokladu odnáší domů. Když jde podruhé, dítě brečí. Nedbá toho, což je první náznak, že se chová špatně – upřednostňuje poklad před konformitou dítěte.

Když jde ke stále napotřetí, od kostela už nezní Krista pána umučení. Skála se zavře. Cestou myslí sobecky na to, co jí ten poklad přinese a na dítě zapomene. Poklad v chýši se promění v kamení. Dítě je uvězněno v podzemí jeden rok, ale nezestárne. Rok v jeskyni totiž trvá jeden den ve skutečnosti.

Noc a den se nestřídají,

nikdy nejdou spát očinka.

Po tom roce na Velký pátek se skála opět otevře a ona dítě zachrání. Stejně má kousek zlata, protože když dítě při druhém odchodu brečelo, dala mu do klína zlaté peníze. Celou podstatu shrnuje tento verš:

Nehodnatě štěstí byla

požehnání neužila.

Autor je velmi rázný, za což mohou i/y, a báseň má spád – podobně je tomu např. ve verši z Mrazíka – „Kdybys nebyl hlupákem, nestal by ses medvědem!“. Na koncích nezvukomalebná slova.

Ve chvíli, kdy pro ni byl poklad důležitější než dítě, kvůli němuž ho chtěla, zhřešila. Nenaplnila pomocný úděl pokladu, ale přepychový.

3.     Svatební košile

Nikdy se k nebi neobracej s podmínkou, protože nebi nemáš co přikazovat – můžeš jen prosit. Dívce se již dlouho nevrátil její drahý a má třetí rok bez něj ušít svatební košile. Učiní tak, ale on se stejně nevrátí. Přeje si proto, aby buď zemřela, nebo jí panna Maria milého k životu přivedla. Stane se tak.

On je ale mrtvý. Chce se s ní do svítání oženit a vláčí ji na hřbitov. Cestou jí odhazuje náboženské předměty a celý výstup doprovází vidina nezvratného konce a strachu nestvůry z kříže.

Křížek utrhl a zahodil,

a byli skokem třicet mil.

Před hřbitovem na to dívka konečně přijde, ušije na mrtvého lest a uteče. Poté se schová do márnice, kde se pro větší klid čtenáře začne jedno umrlče probouzet k životu. Zase se modlí o pomoc. Nakonec přežije. Svatební košile leží roztrhané na hrobech, kde měli mít svatbu.

4.     Polednice

Vztek kvůli povinnostem (vařit a starat se o dítě) je hřích. Matka je u plotny a vaří. Má obrovský fofr, protože každou chvíli přijde táta z roboty. Do toho křičí malé dítě. Z nouze zavolá polednici a pak ve strachu dítě udusí.

5.     Zlatý kolovrat

Pravdě a osudu nikdo neunikne. Král se zamiluje do nevlastní dcery jedné moc zlé macechy. Naplánuje svatbu. Než si ale přijede pro nevěstu, macecha s vlastní dcerou nevěstu sadisticky zavraždí (rozřežou ji na kusy, které odnesou do zámku – působivý výjev, jak se z údů mladé dívčiny valí živobytí).

Protože jsou dívky stejné, ženich si toho nevšimne. Kouzelný stařeček v lese ale ano. Vymění kusy Dořina těla za zlatý kolovrat a vybavení k předení. Nepravá nevěsta totiž ten kolovrat chce. Pak ale začne králi příst a z kolovratu se ozve pravda (přede pravdu). Král je vyžene z hradu a jede si pro svou Doru, kterou mezitím stařeček vyléčil živou vodou. Obě zlostnice pak v lese vlci roztrhají na kusy.

6.     Štědrý den

Lepší žít v nevědomosti než ve strachu z toho, co má přijít. Sestry Marie a Hana chtějí znát na Štědrý večer svou budoucnost. Jdou tedy k jezeru, kde vysekají díru do ledu a pohlédnou do budoucnosti. Hana vidí pohledného Václava, ale Marie vlastní rakev. Když má do roka Hana svatbu, Marie má pohřeb.

7.     Holoubek

Už název ironicky napovídá, že nepůjde o nic jemného. Tato báseň je o tom, že zneuctění mrtvého nikdy nenese nic dobrého.

Mladá vdova chodí kolem hřbitova a vzpomíná na mrtvého manžela. Cestou ji potká pohledný mladík a nabádá ji, aby na manžela zapomněla. Do třech dnů na manžela opravdu zapomene a do měsíce mají svatbu. Nový ženich se veselí a vysmívá se tomu mrtvému.

Za tři roky jde vdova opět kolem hřbitova. Na manželově hrobě spočívá žalostně vrkající holub. Puká jí z toho srdce (je prokleta mrtvým), až skočí do řeky a zabije se. Lidé ji vytáhnou a tajně pohřbí, protože v té době bylo nepřípustné si najít brzo po smrti ženicha někoho nového, a ještě spáchat sebevraždu.

8.     Záhořovo lože

Osud není spravedlivý; polepšení lze dosáhnout účelným vystrašením k smrti a není to špatné. Záhoř se smiluje nad mladým poutníkem, jdoucím se podívat do pekla, a nechá ho jít pod podmínkou, že mu řekne, jak to tam vypadá. Poutník za dlouhou dobu přijde zpět a vyděsí Záhoře ošklivou pravdou. Záhoř má smrtelný strach z pekelného lože a 90 let se kaje před zapíchnutou holí, ozdobenou značkami po vraždách. Bůh má nad ním smilování – Záhoř se rozpadne v prach a skončí v nebi.

9.     Vodník

Matka má raději vlastní dceru než její děti. Matce v této básni se zdá zlý sen. Varuje dceru, aby nechodila k jezeru. Ta neuposlechne a prolomí se s ní lávka. Od té doby musí žít se zlým vodníkem v rybníce.

Jednou jí dovolí vyjít na souš. Matka ji ale nechce pustit zpátky. Vodník jí pořád volá, až ji začne citově vydírat a praví, že nikdo teď nemůže nakrmit jejího malého vodníčka. Matka dceru nepustí tak dlouho, až vodník před práh světnice něco položí. A co? Dceřino dítě s oddělenou hlavou. Typický Erbenovský konec.

…a tělíčko bez hlavy

10. Vrba

Duše zemřelého s námi žije ve všech věcech, které nám ho připomínají. Žena v této povídce žije jen ve dne. V noci je totiž mrtvá. Neuvěřitelně originální zápletka. Její manžel hledá proto lék u baby, sedící u ohně. Podle ní se v noci její duše uchyluje do bělokoré vrby.

Muže přemůže žal a vztek. Vrbu pokácí. Zazvoní zvony. Zemřela mu žena. Nešťastný se ptá vrby, co má dělat. Matku/vrbu zpracuje, aby mohla nepřímo vychovávat své dítě. Vyrobí z ní předměty, které se dostanou do těsného kontaktu s dítětem (např. kolébka z vrbového proutí, aby mohla dítě kolébat). Toto je už opravdu klasický vesnický folklor (označení pro osobité hudební, slovesné, taneční a dramatické projevy kultury integrovaných skupin obyvatelstva ?) – Erben z básně vytáhne morbidní poučení, neskutečný děs a sice neuspokojivý, ale pozitivní závěr. Je to jiné než klasické pohádky se šťastným koncem – zde je spíš uslzený konec, ale ne nešťastný.

11. Lilie

Matka nerozhoduje o tvé lásce, a pokud tušíš, že s tebou není za jedno, rozhodně ji nesvěřuj rodinné funkce.

Umřela mladá panna a měla poslední přání – být pohřbena v lese. Na tom místě vykvete lilie. Pak kolem jede pán na lov, zamiluje se do ní a nechá ji vykopat. V zámku se lilie promění v ženu. Pak ji střeží, protože nesmí být vystavena slunci, ale jednoho dne musí ze zámku odjet. Klasika.

Na starost jí i narozené dítě má jeho matka. Zase ty ďábelské vraždící mámy… Pro ni je však žena noční zrůdou, a tak ji slunci vystaví. To zabije jak ženu, tak i dítě. Pán se to dozví a nechá matku pravděpodobně popravit.

Tato zápletka je zvláštní především ukrutně emocionálním svárem mezi respektem k matce a láskou k „nestvůře“ – postavě, reprezentující shodou okolností záporno kvůli své magii. Autor také opět útočí na citlivé mateřské vztahy a spojuje běžnou věc se smrtí (zahubí je pouhé slunce).

12. Dceřina kletba

Dcera prokleje matku za to, že jí nezabránila zničit si život, když ji zbouchl jeden nevěrný chlapec, kterého proklela také a jehož dítě zavraždila (přiznává, že zabila holoubátko). Zbývá jí jen oprátka.

13. Věštkyně

Vlastenecké. Lidé dosud nepochopili důležitost moudrých slov českých postav z národních pověstí. Věštkyně se totiž skládá z úryvků šesti lidových pověstí o české zemi. O Libuši, jež pošle pro Přemysla Oráče a na zem dopadne hlad, dokud on nedoorá své pole. O Libuši, která věští založení Prahy a položí svého prvorozeného syna do vody, než nastanou dobré časy. O Karlu IV. a kolébce. O kostelu se zlatým zvonem, který se zaryje do země, dokud se neobnoví ctnosti, láska, víra a naděje. O tom, že by se Češi měli sjednotit k jednomu náboženství. O půlce sochy, která by potřebovala hlavu (rozum) a srdce, aby bylo dobře.

Věštkyně předpovídá budoucnost českého národa a hrozí mu. Má se obrátit na bájné předky a pochopit jejich slova, jinak zanikne. Jak přesně, popisuje šesti typickými pověstmi o naší zemi. Téma souvisí s národním burcováním ve třetí fázi Národního obrození, kdy vrcholily obrozenecké snahy (1848), zasahující nyní také i do politiky.

Obecněji jde ve Věštkyni o nevyzpytatelnost Boží vůle. Někdy bůh nepřiměřeně trestá, a jindy nečekaně zakročí v poslední chvíli (Svatební košile třeba). Nemá smysl nad tím přemýšlet, protože v tom nenaleznete ani logiku, ani spravedlnost. V nejlepším se s tím smíříte jako s faktem.

Sdílet příspěvek

2 komentáře u „Karel Jaromír Erben: Kytice – „Odmaturuj-za-jedna“ speciál“

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..