George Orwell: Farma zvířat [upgrade 24. 4. 19]

Ideální knížka pro maturitní opozdilce. Má kolem 100 stránek. Je to čtivé, protože víte hodně dopředu, jak se bude příběh vyvíjet.

Zdroj: https://magazin.aktualne.cz/z-orwellovy-farmy-zvirat-bude-videohra-hraci-budou-moci-rozh/r~99f83aa897a011e7b1a4002590604f2e/?redirected=1556037474Zároveň se ale u takové populární literatury menšinových žánrů obtížnější určit kontexty a profesoři to ve vašem maturitním seznamu uvidí neradi (jsou klasici – Prévostem, Tolstým nebo Máchou jim určitě uděláte větší radost :-)). Když už se ale rozhodnete, níže je všechno.

Základní údaje

Eric Arthur Blair, Farma zvířat, 17. srpna 1945. Próza, epika.

Literární žánr

Antiutopický román, psaný formou alegorické bajky (i když se zvířata naprosto ztotožní s lidmi). Čtenářům mimo totalitární vliv přijde dílo satirické, na čtenáře uvnitř systému má ale iniciační efekt (je těžké pomocí literatury přesvědčit takového člověka o skutečnosti). Prostředky, kterými vyjadřuje podobenství, fungují jako klíč při hledání vysvětlení. Jako ty Ježíšovy – jsou ukryté v obecně známých dobových reáliích (zde Stalinova posedlost elektrifikací = mlýn apod.). Zároveň brání sporům realistické novely. Nedíváme se, zda jsou všechny detaily náležitě vykresleny, protože hlavní postavy jsou zvířata a děj probíhá na neexistujícím místě.

Námět

Nenávist k imperialismu v Barmě, která odstartovala autorovy levicové názory a bytostný odpor k totalitě, což dokládá jeho výrok: „Každou řádku, kterou jsem od roku 1936 napsal a která stojí za zmínku, jsem přímo či nepřímo psal proti totalitarismu a pro demokratický socialismus, jak jej chápu.“ Navíc bojoval ve Španělsku proti komunistické Dělnické straně marxistického sjednocení – když už vedete proti někomu válku, musíte něco vědět o tamních totalitních poměrech, abyste je mohli kritizovat a rozhořčili se natolik, že jdete do boje a nasazujete vlastní život pro obnovu demokracie. Román byl napsán v průběhu druhé světové války.

Kontext autorovy tvorby a života

Narodil se v Indii (tehdy součást britského impéria), ale vyrůstal v Oxfordshiru a jeho pseudonym pochází z názvu tamní říčky Orwell (skutečné jméno Eric Arthur Blair). Na prestižní střední škole Elton College se začal klonit k levicové politice. Studium na univerzitě bylo ale drahé, a tak pracoval pro Indickou imperiální policii (dnešní Barma – napsal o tom knihu Barmské dny).

Po návratu do Anglie (1927) pracoval jako novinář (psal i fejetony) a nějakou dobu žil tulácký život. Události v Evropě ho vedly ke kritice a odporu všech nedemokratických politických tendencí.

V r. 1936 bojoval ve španělské občanské válce za republikány (na vládní straně) jako dobrovolník a setkal se s Rusy, kteří mu detailně vylíčili veškeré dění v Sovětském svazu (proto Angličan ví, co se dělo v Rusku).

Byl zasažen fašistickým odstřelovačem do krku a málem zemřel. Jeho dílo není jen o politice, ale i o sociálních tématech a životě své doby. Je považován za jednoho z nejlepších anglických esejistů.

Psal recenze na knihy pro Nový anglický týdeník. V druhé světové válce nemohl bojovat kvůli tuberkulóze (na kterou ve věku 46 let zemřel). Ke konci života pracoval pro BBC a napsal svůj nejznámější román „1984“ (postava Velkého bratra). Jeho náboženské názory jsou sporné. Bohoslužeb anglikánské církve se účastnil, ale ke konci života je kritizoval (= levicový ateismus).

Farma zvířat je sborník totalitárních režimů. Všechny jejich znaky vystihuje přesně a konkrétně. Např. skandující ovce, přehlušující diskusi vždy ve chvíli logických protestů = tupý, oblblý lid, bezmezně věřící vůdci; kůň Boxer – sebekritický pracovitý maniak, natolik hloupý, že se nezamyslí nad obecným smyslem toho, co dělá atd.).

Orwell knihu napsal v době, kdy ještě některé totalitární režimy, popsané v knize, neexistovaly. Myšlenkově tedy předčil svou dobu a stal se aktuálním až dodnes.

Forma podobenství v padesátých letech devatenáctého století se zdá být v Anglii absurdní. Cenzura zde nepanuje. Dílo má ale působit i na lidi už obestřené mlhou totality – na lidi po obou stranách Železné opony. Také působí jako varovná prognóza tam, kde už učinili první násilný krok. Úplně bezzubé však dílo nebylo (česky vyšlo v r. 1946 a po dvou letech ho zakázali). Soudruzi se v tom poznali.

Dílo

  • 1984 – dystopie, lidská individualita zločin, dokonalý totalitní stát (hlavní postava pracuje na ministerstvu fiktivní totalitní země a mění nepohodlnou minulost, vzbouří se a posléze jí je vymýván mozek)
  • Na dně v Paříži a Londýně – zážitky z doby, kdy se jako tulák pohyboval mezi chudými
  • Barmské dny – zkušenosti při práci pro Barmskou policii
  • Farářova dcera – unikne do jiného prostředí; zamyšlení nad smyslem víry v Boha
  • Hold Katalánsku – zážitky ze Španělské občanské války

Literární kontext

Představitel kritického anglického realismu. Tzn. vylíčit, zkritizovat, odsoudit a navrhnout lepší řešení. Farma zvířat není typické realistické dílo. Vypráví kompletně v alegorii, popisuje personifikovaná zvířata (která nekomentuje), nenavrhuje řešení.

Anglický kritický realismus započal už na začátku 19. stol.: Charles Dickens, Makepeace Trackeray.

Orwell však dobově patří mezi světové autory sci-fi a fantasy 20. století, kterým je nejbližší jeho kniha 1984, odehrávající se ve smyšleném světě.

Sci-fi a fikce

Mezi sci-fi autory a autory fikce (a soft-fikce) patří:

  • Isaac AsimovJá, robot
  • Arthur Charles ClarkeVesmírná odysea
  • Robert A. HeinleinHvězdná pěchota
  • Ray Bradbury – sbírka Marťanská kronika, 451° Fahrenheita, Oheň a mráz
  • Michael CrichtonJurský park (také film, režie Steven Spielberg)
  • R. R. TolkienHobit, Pán prstenů
  • Stephen King Misery

Varování před totalitou nebo antiutopie

Zakladatel žánru Jules Verne (Francie) – cyklus Podivuhodné cesty (nejznámější Pět neděl v balóně, Cesta do středu Země, Dvacet tisíc mil pod mořem) – 19. stol.

  • Jevgenij Zamjatin (Rusko): My (1920, podklad pro 1984) a Konec civilizace

Hlavní postava konstruktér vesmírné lodi Integrál, která má šířit myšlenky jednotného státu za každou cenu. Příběh se odehrává v Jednotném státě v třetím tisíciletí. Svoboda minimální, rovnost (světový produkt rozdělen a všeho je dostatek – neexistuje chudina ani bohatí), ztráta individuality – lidé nemají ani jméno (není žádné já, ale jen my – kritika sociálního postoje). Všechno je předepsané. Jedinci se pokusí o převrat, který je však potlačen. Ostatním je z mozku vyoperována fantazie, aby mohlo zavládnout všeobecné absolutní štěstí. Kniha je střetem entropie (nesvoboda, ale přesnost a řád) a energie (city).

  • Herbert Georgie Wells – Anglie

Je spolu s Julesem Vernem považován za otce science fiction. Píše sociálně-vědecké utopie. Odklon od beletristické tvorby k filosofické a sociální, který praktikoval, začal od r. 1905 být stále významnější. Měl ideu světového státu, jednoty a konce nacionalismu. Opak Jevgenije. Dílo:

Válka světů – nejznámější (zfilmováno – Steven Spielberg), invaze mimozemšťanů z Marsu na Zemi, rozhlasová dramatizace vyvolala paniku

  • Aldous HuxleyKonec civilizace (v orig. Brave Bew World – statečný nový svět)

Autor popisuje společnost, která uměle zvyšuje svoji spokojenost za cenu ztráty citů a emocí. Tuto společnost následně konfrontuje s člověkem, který tímto vývojem neprošel (Divoch).

V této době nejčastější tématika 2. světové války (fikce) – Patrick Ryan: Jak jsem vyhrál válku, Norman Mailer: Nazí a mrtví, Joseph Heller: Hlava XXII, Boris Polevoj: Příběh opravdového člověka) a literatura faktu (Deníky Josepha Geobbelse, druhá světová válka – paměti W. Churchilla, Deník Anny Frankové).

Život v SSSR

  • Alexandr SolžeckynJeden den Ivana Děnisoviče (jeden den v pracovním táboře na Sibiři)

Historický kontext

Jednoznačné podobenství se Sovětským svazem.

Únorová revoluce (1917)

Neúspěch v první světové válce vyústil v nespokojenost obyvatelstva a špatnou ekonomickou situaci. Po generální stávce v Petrohradu začaly vznikat revoluční orgány. K vládě se dostala Prozatímní vláda.

Na podzim roku 1917 se neúspěšně pokusil o puč generál Kornilov a hospodářská situace Ruska se dále zhoršovala. Během krize klesla popularita premiéra Kerenského. Kornilova porážka prospěla bolševikům a veřejné mínění bylo nakloněno ke vzniku nové vlády.

Radikalizace mas se odrazila ve ztrátě moci umírněných politiků nad hlavními sověty země. Bolševický politik Trockij, nedávno propuštěný z vězení, se stal předsedou sovětu hlavního města.

Říjnová revoluce (VŘSR)

Sověty byly organizace vojáků, zemědělců a různých dělníků. Měli se podílet na správě země.

Došlo ke svržení Prozatímní vlády na Druhém sjezdu sovětů, k čemuž Leninovi Dopomohl Trocký, který neshledal situaci příznivou pro ozbrojené povstání, a místo toho naplánoval strhnutí pozornosti na Petrohradský sovět (rada zastřešující zájmy dělnické třídy) místo na stranu během Druhého sjezdu sovětů, aby jakýkoliv zásah vlád vypadal jako kontrarevoluce. K převzetí moci dopomohla také vláda, když poslala část vojenské posádky na blízkou frontu.

Nový Petrohradský vojenský revoluční výbor řízený prakticky bolševiky převzal kontrolu nad posádkovými jednotkami. Mezi vládou a Výborem pak došlo k několika nekrvavým střetům. Strategické body města ovládl Výbor a vládu izoloval. Poté došlo k přímému útoku (výstřely z legendárního křižníku Aurora) a zajetí celé Prozatímní vlády během Druhého sjezdu sovětů. Vytvoření vlády usnadnil odjezd umírněných socialistů. K moci se dostala krajní levice bolševiků v čele s Leninem. Nižší třídy nechtěly pokračovat ve válce. Lenin přerozdělil půdu rolníkům.

Moc nové vlády se po zemi šířila po fázích doprovázených vážnými střety.

Ruská občanská válka

Ozbrojený konflikt mezi levicovými bolševiky, usilujícími o socialistický stát, a roztříštěnou různorodou opozicí. Podmětem k válce byla VŘSR. Zvítězili bolševici. Šlo o první krok k nastolení jedné z nejtvrdších diktatur na světě, která se zhroutila až s nástupem Gorbačova a Perestrojky. Válka si vyžádala 4x více obětí než za první světové války a do konfliktu zasáhly i zahraniční mocnosti. Důsledkem byl hospodářský rozvrat a upevnění vlády jedné strany.

V r. 1922 vznikl Sovětský svaz (kvůli zdravotním komplikacím se k moci dostal Stalin, který odmítal myšlenky Trockého na permanentní revoluci.

Stalinismus

Po smrti Lenina nastoupil Stalin, který zahájil kolektivizaci a industrializaci, vzdělání pro všechny, částečné zrovnoprávnění žen a rozšířenou lékařskou péči. Hospodářství se mělo odprosit od kapitalistických principů, vznikly pětileté plány a země byla zaměřena na růst, nikoliv na zisk.

Násilná kolektivizace zemědělství vedla k propadu produkce a hladomoru. Na Sibiři byly gulagy, kam se posílali odpůrci komunistického režimu. V roce 1934 vstoupil SSSR do SN.

I přes problémy kolektivizace vytvořila nová pracovní místa a průmyslové závody. Nezaměstnanost klesla na nulu.

Druhá světová válka

Spojenectví s Německem a pakt Molotov-Ribbentrop na rozdělení světa.

Hitlerova operace Barbarossa (pokus o bleskovou válku) skončila fiaskem za kruté sovětské zimy a odražením v Bitvě u Stalingradu.

Vrcholné období stalinismu (1945-53)

Ruská armáda obsadila střední a východní Evropu (vítěz). Podařilo se rozšířit komunistické režimy, proti čemuž bojovaly USA (počátek Studené války). Kult osobnosti Stalina dosáhl obřích rozměrů. Svět se rozdělil na americkou a sovětskou část vlivu.

Kulturní kontext

Sdílet příspěvek

2 komentáře u „George Orwell: Farma zvířat [upgrade 24. 4. 19]“

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..