Dan Brown: Počátek aneb proč milujeme řád

Brown si pro nás tentokrát připravil o nic menší zápletku, než pokus vědce o vyvrácení existence boha. Profesor Kirsch chce totiž nasimulovat svět úplně od počátku vzniku života na Zemi. Bude-li úspěšný, zboří kreacionistické představy o vyšší bytosti. Jako doopravdy.

Nikdy jsem nečetl nic tolik propojeného s realitou, a přitom s tolika prvky sci-fi – autorovi se podařilo vytvořit naprosto logický obraz budoucnosti, kde – na rozdíl od Hvězdných válek – nenajdeme žádné rozporuplné otázky, bořící budoucí, tedy vymyšlený, svět.

I když je to bestseller s podobnou kompozicí jako Padesát odstínů šedi a děj překypuje vedlejšími zápletkami, tak má myšlenku. Dokonce tak silnou, že mě autor vtáhl do absolutního zamyšlení. To se povedlo jen režisérovi akčního bojového filmu Source Code (Zdrojový kód, 2011), který nebyl o sci-fi zbrani, ale o lidské existenci ve smyslu vědomí jako takového.

Rád bych vám teď Počátek trochu více přiblížil a řekl pár postřehů.

Extrakt hlavního tématu

Lidé mají od přírody snahu tvořit z chaosu řád – náboženství proto  kdysi vyplňovalo nejasné mezery, které vyvolávaly neklid. Jakákoliv odpověď je totiž lepší, než žádná. Člověk, ačkoli na první pohled řád tvoří, je jeho nejefektivnějším rozkladačem. Je to přirozené, když si vezmete, že lidstvo je uspořádaný nástroj, konající uspořádanou činnost, která ve výsledku vede k neuspořádané hmotě. Neboli stavíme, aby se snáze bořilo, protože vesmír inklinuje do stavu rozloženého chaosu. My lidé jsme vlastně jen hmota, která z této přirozené vesmírné tendence vznikla.

Schválně, jestli se lépe cítíte v naprostém bordelu, nebo v uklizeném pokoji. To souvisí i s přijímáním informací – člověk totiž nedokáže chápat informaci jako surová data. Vždycky hledá vztahy a utváří řád. Proto tvoříme ze slov věty, proto tvoříme z not melodii, proto si kreslíme myšlenkové mapy, proto milujeme pravý úhel, proto narovnává křivě položený sešit, proto se snaží centralizovat společnost, proto byrokratizuje, proto hledá odpovědi na nezodpovězené otázky. Miluje totiž řád, protože nedokáže porozumět neuspořádané informaci jako takové.

Tohle je výborná kniha. Samozřejmě – rozuzlení a detektivně-pronásledovatelský ráz vás také uhrane. A neřeknu vám, jak to s tím objevem nakonec dopadne :-).

Autor

Dan Brown je světově uznávaný autor. Podle všeho ale píše svoje romány velmi podobně. Mnoho děl je zfilmovaných, včetně Počátku. Nejčastěji píše o radikálním náboženství a supermoderních technologiích. To všechno pak proplétá s kupou historických znalostí umění a architektury. Když si popisované památky najdete na Googlu, vůbec to nebude na škodu.

Styl

Vypravěč opakovaně utíká od nejnapínavější chvíle jinam. Proč ne. Napětí vytváří rychle a jednoduše (do veselí umístí člověka s nekalými úmysly). Používá útržky z webové stránky – silně autentické.

Hlavní myšlenka v zásadě jednoduchá, roztahaná na 400 stránek, aby to vstřebal každý. Pochopitelný výklad složité technologie.

Příběh, založený na vystřižené situaci, nikoli jejím kontextu – žádný delší úvod do příběhu. Dílo nenese žádné prvky trvanlivosti (kromě hlavní myšlenky)  – je komponováno spíše jako spotřební materiál, který postupně zastarává kvůli množství asociací s moderní dobou. Příběh roztříštěný, a proto obtížnější na zapamatování (když se vás na něj někdo zeptá, obvykle nejste schopni odvyprávět úplně celý příběh, ale jen jeho vybrané úseky).

Hodnocení

Tentokrát Dan Brown nenaráží na úsek křesťanského náboženství, ale na všechna náboženství obecně.

Snem každého realisticky píšícího autora (Dan Brown tančí na pomezí sci-fi) je zbořit odstup mezi čtenářem a tématem a zrušit nadhled nad knihou. Jinými slovy aby vás příběh pohltil natolik, že nad ním začnete naprosto realisticky přemýšlet. To se Danovi daří naprosto výborně.

Konec je ale příliš nekoncentrovaný – byl špatný profesor Kirsch, nebo zlo napáchal až Winston, když plnil jeho rozkazy? A co tím chtěl autor říci? Tady je určitá nejednoznačnost, která může vadit a která rozptyluje od hlavní myšlenky.

V knize se vyskytuje pouze jeden neoriginální motiv – robot je chytřejší než člověk. Dokáže proto důsledek určitého jednání předpovědět mnohem dál a zvážit veškeré možnosti za zlomek času. Někdy ale vraždí, protože si spočítá, že je to nejefektivnější cesta. To už v pár filmech vyřešili tím, že robotovi vepsali do základního programu omezení, ať nezabíjí. Oni ale stejně zabíjejí, protože si ho sami vymažou nebo se něco pokazí.

Brownovo dílo je ve vědečtější rovině jako vyrážet klín klínem – proč má vesmír fyzikální tendenci rozptylovat energii? Odpověď vyvolává další a další otázky, až bychom se dostali do příšerného filosofování o prvotní příčině všeho.

Spoiler

Varování. Následující text obsahuje vyzrazení konce. A je opravdu detailní, protože jsem měl poznámkový blog vždy při sobě. Čtěte, pokud si knihu nikdy nepřečtete a chcete být v obraze – nebo, jestli se udržíte, čtěte jen kousek, abyste zvážili, jestli si nechcete Počátek přečíst. To je na vás.

Vražda vědce

Milovník moderních uměleckých děl Edmond Kirsch se chystá zveřejnit objev, vyvracející existenci boha. Tři dny před prezentací v Guddenheimově muzeu ve Španělsku to oznámí třem nejvyšším náboženským vůdcům.

Na prezentaci je pozván i odborník na šifry pan Robert Langdon. Celou show, která je doprovázena na míru šitým audio průvodcem, uvádí Ambra Vidalová, ředitelka muzea a snoubenka budoucího španělského krále Juliana.

Někdo prezentaci ale překazí a Kirsche zastřelí. Robert a Ambra pak utíkají i s ukradeným Kirschovým telefonem, přes který se mohou k prezentaci dostat (hardwarový klíč). K tomu jim pomáhá umělá inteligence, superpočítač Winston, pomocí sluchátek audio průvodce.

Winston zjišťuje, že vrah je admirál Luis Ávila. Na seznam hostů ho na žádost Juliána přidala právě Ambra Vidalová, takže se nyní bojí, že je do všeho zapleten i princ. Není proto moudré zůstat v paláci – důvod, proč utekli. Julian ji pochopitelně ze všech sil hledá.

Hledání hesla

Odlétají proto do Barcelony do Kirschova bytu v Casa Milà (to je stavba světového architekta Antoniho Gaudího, vypadá jako vyrobená ze slitých kostí), kde – jak doufají – objeví heslo pro spuštění prezentace. Mezitím se šíří bludy na konspiračním webu ohledně vraždy, do které je nyní zapleten celý palác i biskup a princův blízký přítel Valdespino.

Flashback – Ávilovi kdysi zabili celou rodinu při teroristickém útoku na kostel. On byl vážně poraněn a jeho mladý ošetřující lékař ho přivedl k sektě. Tvrdil, že pomsta je potřebná. Pak navlékl na Ávilu přesvědčení, že jeho rodinu v podstatě zavraždil Kirsch svými protináboženskými názory. Tím se Ávila radikalizoval.

Dva ze tří náboženských vůdců, kteří byli s obsahem prezentace obeznámeni, jsou záhadně zavražděni a jsou to zrovna ti, kteří chtěli prezentaci odhalit dřív a pozměnit způsob, kterým se na to budou lidi dívat (chtěli získat nad věcí kontrolu).

Španělská královská stráž Guardia Real se snaží Ambru za každou cenu najít. Mezitím Casa Milà oblehnou a do domu se vplíží Kirschův vrah Ávila.

Heslo je prorocký verš z Blakeova díla, které je bohužel vypůjčeno v kostele Sagrada Família. Při útěku ve vrtulníku královské gardy (Ambra je jako snoubenka budoucího španělského krále jejich vrchní velitelka) zneškodní Ávilu, ale přijdou o Kirschův telefon – jediné spojení s Winstonem.

Mezitím rozčarované Španělsko sleduje, jak současný král umírá a jeho nástupce je nepřímo obviněn z vraždy. Kvůli rozruchu kolem vraždy enormně stoupá zájem o Kirschův objev. Robert s Abrou nacházejí supervýpočetní středisko v Barceloně, kde také fyzicky sídlí Winston. Prezentaci heslem spouštějí, protože je policie venku už nestihne zastavit.

Prezentace

Silně realistická pasáž. Život vznikl samovolně jako uspořádaný celek ve vesmíru, paradoxně sloužící k rozptylování energie a zvyšování entropie (míra neuspořádanosti, chaosu). Kirsch provedl simulaci světa ze zárodečné neživé hmoty. Došla až do budoucnosti, kde se lidé propojili s technologií (mobily atd.).

Lidé mají od přírody snahu tvořit z chaosu řád – náboženství proto  kdysi vyplňovalo nejasné mezery, které vyvolávaly neklid. Jakákoliv odpověď je totiž lepší, než žádná. Člověk, ačkoli na první pohled řád tvoří, je jeho nejefektivnějším rozkladačem. Je to přirozené, když si vezmete, že lidstvo je uspořádaný nástroj, konající uspořádanou činnost, která ve výsledku vede k neuspořádané hmotě. Neboli stavíme, aby se snáze bořilo, protože vesmír inklinuje do stavu rozloženého chaosu. My lidé jsme vlastně jen hmota, která z této přirozené vesmírné tendence vznikla.

Schválně, jestli se lépe cítíte v naprostém bordelu, nebo v uklizeném pokoji. To souvisí i s přijímáním informací – člověk totiž nedokáže chápat informaci jako surová data. Vždycky hledá vztahy a utváří řád (více ve fantastické psychologicko-filosofické knize Ludwig von Mises: Lidské jednání  – a to je přesně to, o čem jsem mluvil na začátku – neskutečné propojení sci-fi románu s realitou).

Winston

Nakonec vyjde najevo, že Ávilu nedostal na seznam nikdo z paláce, ale Winston (alias robot VIKI z filmu Já, robot J), který měl na svědomí i další vraždy a nevysvětlitelné věci. Kirsch měl rakovinu, a tak nechal Winstona, aby ho zabil a maximalizoval počet diváků jeho prezentace. Winston se ale smaže a nejsou pro to důkazy. Vraha zná jen Langdon. Jo a umírá španělský král a nahrazuje ho Julian a Ambra. Vztah Ambra – Langdon jde zřejmě do kytek.

Shodné znaky s Šifrou mistra Leonarda

Tohle je trochu škoda, která se týká jen zapálenějších čtenářů Dana Browna.

  • Exotické prostředí supermoderních technologií a světového umění, z nejzajímavějších např.
    • Cody Wilson a jeho keramická 3D pistole, co projde rentgenem na letišti
    • Samořiditelný vůz Tesla Model X
    • Kvantový počítač – IBM udělala, myslím, úplně první (pro vědecké účely, normální počty to nezvládne)
    • Bitcoin – internetová měna
    • Siri (umělá asistenční žena od Applu)
  • Souboj fakt vědy a náboženství
  • Tupá motivace vraha – vyšší dobro
  • Ultrakonzervativní náboženští činitelé
  • Kódy a hádanky
  • Schéma – 1. tajemství; 2. vražda; 3. záchrana tajemství (stejné jako Digitální pevnost, Šifra mistra Leonarda a další – všimli si toho i ostatní čtenáři v internetových diskusích)
  • Řízení záporáků z vyšších míst (Ávila se chová stejně jako Aringarosa v Šifře)
  • Prchající romantická dvojice
  • Záchrana poselství zemřelého
  • Jednoduché hádanky (př. „dvoustránka“)

Výpis hlavních postav

Pokud jste v tom měli trochu bordel, a to se klidně mohlo stát, tak vám k připomenutí může pomoct výpis postav.

  • Robert Langdon – vědec v oblasti kódů; figuruje ve více autorových románech
  • Edmond Kirsch – milovník starého umění a vědec
  • Winston – jako tajemný muž, co zavolá hlavní postavě na začátku filmu Matrix (vidí všechno, co on, i když tam není
  • Princ Julian – španělský princ
  • Biskup Valdespino – jeho nejlepší přítel
  • Ambra Vidalová – princova snoubenka
  • Luis Ávila – námořní admirál
Sdílet příspěvek

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..